Každý normální člověk si nejprve vydělá nějaké peníze a pak z těchto žije. Případně pak žije z důchodu, podpory v nezaměstnanosti, sociálních dávek a podobně, to podle toho, kým dotyčný je. Ale ať je člověk takový nebo onaký, musí nejprve peníze mít, aby je mohl utrácet a pořizovat si za ně to, co potřebuje. A dokud peníze nemá, má to zkrátka těžké. Nic z toho, co je pro nás lidi důležité, se bez zaplacení nesežene, a kdo tedy nemá dost peněz, trpí. A když trpět nechce, což je samozřejmé, musí se poohlédnout po nějakém dalším zdroji, ze kterého by mohl nějaký ten peníz získat.
Ovšem vydělat se nejednou nepodaří dost. A když už pak ani úspory k dispozici nejsou a scházejí peníze na financování něčeho nepostradatelného, musí se holt vzít zavděk i půjčkou. Ta je sice jenom dočasně nabízenou pomocí, ale aspoň taková možnost že tu je, když už člověk nic lepšího nemá.
Jenže i shánění půjčky může být hodně obtížné. Zejména pak pro ty z lidí, kteří si málo vydělávají a k tomu ještě mají nějaké nepříjemné záznamy v registrech dlužníků. Těm jen tak někdo půjčit nehodlá. Obzvlášť pak banky.
Jenže lidé si prostě někdy peníze půjčit potřebují, a na to, že jim skoro nikdo půjčit nechce, nemohou brát ohled. A tak to tito zkoušejí u různých finančních ústavů zas a znovu v naději, že to přece jednou vyjít musí. A čím dříve je podobnými lidmi nalezena americká nebankovní hypotéka, tím dříve se tito dočkají vysněné pomoci a tím dříve skončí jejich běhání od jednoho poskytovatele půjček k druhému. Takovou nebankovní hypotéku přece dostane každý, kdo se za ni dokáže zaručit zástavou nemovitosti a kdo ji pochopitelně zvládne i splácet. A tento může mít i sedmdesát procent odhadní ceny oné zastavené nemovitosti. Což se může i hodně pozitivně podepsat na kvalitě jeho života. Který by bez dostatku peněz pochopitelně nestál za nic.